Reklama
 
Blog | Ondřej Bouda

Ukradené volby aneb kdo zazdil Piráty

Detailní analýza preferenčních hlasů ukazuje, že za pirátskou katastrofu je zodpovědných asi 7% voličů koalice PirSTAN. Této malé části voličů se podařilo pomocí strategického hlasování ukrást výsledek voleb. A kdo za to může? Čtěte až do konce! :)

Tyto volby by měly vstoupit do učebnic politologie pod názvem „ukradené“: voliči STAN ukradli mandáty Pirátům; Andrej Babiš ukradl voliče komunistům a ČSSD; a voliči obou koalic společně ukradli zastoupení ve sněmovně půl milionu voličů ČSSD a Přísahy (tím, že se k volbám dostavili v tak hojném počtu, že dosáhnout na 5% pak vyžadovalo výrazně více hlasů než obvykle).

Nicméně v tomto blogu se budu věnovat pouze tragédii Pirátů. Vít Rakušan mě totiž lehce nakrkl prohlášením, že tento výsledek je „vůlí voličů“ – tak se tedy pojďme podívat na to, kolik voličů vlastně vyjádřilo kroužkováním názor, že Piráti do sněmovny nepatří.

Požádal jsem Český statistický úřad o informaci, kolik voličů obou koalic volilo strategicky – tedy pro první 4 kandidáty jediné strany. Bohužel, ČSÚ takto podrobná data nemá – ve volebních místnostech se preferenční hlasy pro jednotlivé kandidáty rovnou sčítají, a na ČSŮ už se posílají pouze souhrnné výsledky. Kdybychom chtěli vědět přesně, kolik voličů hlasovalo strategicky, museli bychom znovu projít všechny hlasovací lístky…

Přesná čísla jsou tedy nedostupná, nicméně i z těch čísel, která jsou k dispozici, se dají udělat poměrně dobré odhady. Máme štěstí i v tom, že ve sněmovních volbách kandidovaly hned dvě koalice – a můžeme tedy navzájem porovnat chování jejich voličů.

Otázka tedy zní: kroužkovali voliči jednotlivých koalic rozdílně? Máte pravdu, odpověď je evidentně „ano“, takže položme tu otázku jinak: v čem přesně spočívaly ty rozdíly v kroužkování?

První velký rozdíl je už v tom, jak často voliči koalic vůbec kroužkovali. Bohužel nelze zpětně určit, kolik voličů kroužkovalo a kolik ne. Víme ale, kolik bylo celkem voličů a že každý z nich mohl uplatnit 4 preferenční hlasy. Podívejme se tedy, jakou část z onoho celkového počtu možných preferenčních hlasů voliči využili.

V obou koalicích se kroužkovalo o sto šest, ale zatímco průměrný volič SPOLU udělil 1 preferenční hlas, průměrný volič PirSTAN udělil 1,5 preferenčního hlasu. Voliči PirSTAN tedy kroužkovali o polovinu více.

Za druhé se lze podívat na rozložení preferenčních hlasů. Je možné snadno spočítat, jakou část hlasů získali první čtyři kandidáti na kandidátce – tedy ti, kteří měli podle záměrů koalice uspět. A můžeme to porovnat s tím, jakou část hlasů získali první čtyři kandidáti jednotlivých stran.

U koalice SPOLU je vidět, že nejvíc preferenčních hlasů mířilo do té „nadstranické“ první čtveřice. Výsledek prvních 4 kandidátů po jednotlivých stranách je oproti tomu znatelně slabší. To naznačuje, že strategické hlasování u koalice SPOLU nepřevážilo – tj. že většina kroužkujících hlasovala nadstranicky.

U koalice PirSTAN máme ale zcela jiný obrázek: „nadstranická“ čtyřka má výrazně nižší počet preferenčních hlasů než první 4 kandidáti za STAN. A první čtyřka Pirátů je ve srovnání s tím totální propadák. Je zde tedy zcela jasně vidět, že voliči STAN se ve velkém rozhodli Piráty vyšachovat strategickým kroužkováním.

Inu, voliči rozhodli, to je přece legitimní… anebo ne? Tato otázka je klíčová, na její zodpovězení ale potřebujeme vědět, jaká část voličů PirSTAN tento výsledek zařídila. Pirátům připadly 4 mandáty z 37, tedy asi 11% – to by bylo možné považovat za legitimní, kdyby strategicky pro STAN hlasovalo alespoň 80% voličů celé koalice. Jenže to se evidentně nestalo – využito přece bylo „jen“ 35% preferenčních hlasů, minimálně dvě třetiny voličů koalice se tedy strategického hlasování neúčastnily.

Tady bych mohl udělat tečku, ale neudělám – protože ten odhad, kolik voličů kroužkovalo strategicky, se dá ještě výrazně zpřesnit. Jak už jsem napsal v úvodu, nelze bohužel přesně říct, kolik jich bylo. Je ale je zřejmé, že jich nebylo víc, než kolik preferenčních hlasů získal ten „nejméně oblíbený“ z první stranické čtyřky. Je to taková horní závora – těch strategických voličů nejspíš bylo o něco méně (těžko říct o kolik), ale když lepší číslo nemáme, pojďme se podívat alespoň na tohle.

Strategického hlasování pro STAN se účastnilo „až“ 10,7% voličů koalice, oproti „až“ 3,4% voličů, kteří strategicky hlasovali pro Piráty. Kdyby bylo „stratégů“ na obou stranách stejně, jejich vliv by se navzájem vyrušil. Budeme-li cca 3,5% strategických voličů považovat za „běžný výskyt“ (viz graf níže, kde to lze srovnat s koalicí SPOLU), pak u STAN máme podivný skok nahoru o 7 procentních bodů – a právě těchto 7% voličů koalice PirSTAN ukradlo Pirátům jejich mandáty. Mimochodem, právě těchto 7% voličů také velmi dobře vysvětluje rozdíl v míře kroužkování mezi koalicemi SPOLU a PirSTAN.

Takže pane Rakušane, data jednoznačně ukazují, že tento výsledek NENÍ vůlí voličů koalice Pirátů a Starostů. Zvažte prosím omluvu 90% voličů koalice PirSTAN – jsou to totiž především oni, komu vděčíte za 33 mandátů pro STAN (bez těchto voličů by totiž koalice ani nepřekročila potřebných 7%).

Zbývá zodpovědět poslední otázku: co přimělo tolik voličů hlasovat strategicky pro STAN? Bohužel, tuto otázku může spolehlivě zodpovědět pouze cílený sociologický průzkum. Přesto si dovolím jeden odhad: z dat je patrné, že část voličů STAN vykazuje, ve srovnání s voliči ostatních 4 stran v obou koalicích, velmi nestandardní chování – takové, které lze docela dobře interpretovat jako strach z Pirátů. To zní na první pohled nelogicky: proč by volili koalici PirSTAN, když nemají rádi Piráty? Nu, tyto volby byly především referendem o Andreji Babišovi – zřejmě právě proto byla neobvykle vysoká volební účast (k volbám přišlo 400 tisíc lidí, kteří v předchozích letech nevolili). Lidé, kteří chtěli hlasovat proti Andreji Babišovi, měli na výběr ze dvou koalic. Lze předpokládat, že mezi nimi byla skupina voličů, pro kterou byla koalice SPOLU zcela nepřijatelná a současně měli strach z dezinformací, které o Pirátech kolovaly ve veřejném prostoru. Právě pro takového voliče mohla být východiskem strategická volba pro STAN.

Bohužel, hlasoval jsem pro PirSTAN kvůli Pirátům a teď se cítím být podveden. Vinu ale nedávám ani STAN, ani jejich voličům; vinu dávám Andreji Babišovi, který nahrával dezinformační scéně na smeč, až se mu od huby prášilo. Zdůrazňuji, že Andrej Babiš lhal z pozice premiéra – něco takového se nikdy nesmí dít, protože i lidé, kteří premiérovi nefandí, do určité míry věří jeho výrokům (kdo by měl být lépe informován než premiér!).

Andrej Babiš tuto důvěru v instituci premiéra zneužil v předvolební kampani k pomluvám v takovém rozsahu, že nejen že překročil hranici přípustného, ale pak ještě pokračoval energicky dál až za hranice nepředstavitelného a zřejmě si ani nevšiml, že někde mezi tím překročil i hranici trestného. Na to, co Andrej Babiš v kampani hlásal, totiž trestní zákoník pamatuje paragrafy o pomluvě a podněcování k nenávisti vůči skupině osob. V zájmu celé ČR si upřímně přeju, aby se toto jednání stalo příkladem, který už nikdy nikdo nebude následovat. Proto jsem se rozhodl na Andreje Babiše podat trestní oznámení.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama