Komentáře: Příživník Křeček: Peníze bere, pracovat odmítá

Od: Anonym

Anonym — Sat, 18 Apr 2020 17:34:43 +0000

Pane Boudo, Vaše vysvětlení je logické, nakažení jsou určitě buď oba nebo žádný. Na druhou stranu MZ vydalo běžný zákaz návštěv v nemocnicích a pak si asi někdo dodatečně uvědomil, že tam ještě promenují lidi z ulice na porodních sálech, a tak i toto zakázali. Bylo by dost absurdní zakázat jedno a druhé ne, ale nechci dělat advokáta ministerstvu a nemám k tomu také žádné informace.
Dnes je na DVTV rozhovor k tématu s p. Křečkem, můžete mu věřit nebo ne, ale každopádně právnické myšlení a vyjadřování je od toho našeho občanského někdy odlišné.

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Sat, 18 Apr 2020 15:19:42 +0000

Pane Libichu, doufám že uznáte, že tohle není přezkoumatelné zdůvodnění, takže zástupkyni ombudsmana skutečně nezbylo než MZ oslovit s doplňujícími dotazy. Souhlasím s tím, že mít porodnici v karanténě nikdo nechce. Na druhou stranu, šance že otec je nakažený a rodička ne, je dost minimální – a rodičku tam budou mít tak jako tak a navíc řádově déle než toho otce, takže zákazem otce se riziko nákazy pro pracovníky porodnice snižuje jen nepatrně. Proto je důležité zabývat se otázkou, které riziko je závažnější – zda porodní komplikace, nebo zavlečení infekce otcem – a já neříkám, že znám správnou odpověď, jenom že si MZ tuto otázku mělo položit. A problém toho zákazu byl právě v tom, že vůbec nebylo zřejmé, zda se MZ touto úvahou zabývalo – a soudě podle toho, že MZ zákaz nakonec zrušilo, šlo pravděpodobně opravdu o nedomyšlené opatření a stížnost patrně byla oprávněná (nicméně není to jisté, protože mezitím se mezitím změnila situace i epidemiologicky – čímž samozřejmě MZ argumentuje, jenže bez přístupu k původnímu odůvodnění těžko říct, zda to není jen výmluva).

Od: Vladimír Libich

Vladimír Libich — Sat, 18 Apr 2020 12:40:40 +0000

Pane Boudo,
díky za článek, je dost komplexní a upozorňuje na různé aspekty. Poučil jsem se a také za běžných podmínek nemám nic proti přítomnosti kohokoliv kdo se s rodičkou dohodne.
Zveřejnění zákazu na stránkách ministerstva je zde:
http://www.mzcr.cz/dokumenty/ministerstvo-zdravotnictvi-v-zajmu-ochrany-verejneho-zdravi-zakazalo-pritomnost-_18790_4107_1.html
Zdůvodnění Vám může připadat dost obecné, šlo však zejména o ochranu personálu nemocnic a porodnic, který takové právo na zdraví skutečně má. Pokud by personál, a to nejen porodnic, skončil v karanténách, byla by to katastrofa. To by mohl snad každý pochopit. Pokud je na to potřeba ještě analýza a úřední glejt, tak sorry jako.
Můj syn se narodil v roce 1974. Tehdy se ze zdravotních důvodů nepouštěli otcové nejen na porodní sál, ale ani na oddělení, někde dokonce ani do pavilonu. Rodičky musely hulákat z okna anebo stály frontu u telefonního mincového automatu na chodbě. Musím říct, že nám to jako otcům nepřišlo nijak divné, každý chápal ochranu zdraví rodiček a dětí.
Vnučka se narodila v roce 2005 a syn u porodu byl, fotil a mimčo si hned pochoval. Měli to tak s manželkou domluvené a byli oba spokojení.

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Sat, 18 Apr 2020 06:12:39 +0000

Pane Libichu, to není rozdílnost pohledů, to je statistika. Nemusíte chápat, jak to funguje – ale když víte, že to funguje, tak je hloupost to nevyužít. Údajně jde i o doporučení WHO, ale na jejich stránkách se neorientuju a nedokážu to dohledat; nicméně mohu citovat z odborného článku pro lékaře:
Porod s doprovodem partnera vnímají ženy jako kratší, méně bolestivý, je spojen s nižším výskytem nitroděložní tísně plodu a císařských řezů [5].
Zdroj:
https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticka-gynekologie/2014-1/otec-u-porodu-48522
Zdroj není takto napřímo veřejně přístupný, ale lze si jej přečíst pomocí Google cache:
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:-IQk5S9I0e4J:https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticka-gynekologie/2014-1/otec-u-porodu-48522+&cd=5&hl=en&ct=clnk&gl=cz&lr=lang_en%7Clang_cs%7Clang_sk

A co Vy, už jste dohledal, kde MZ zveřejnilo to odůvodnění zákazu?

Od: Vladimír Libich

Vladimír Libich — Thu, 16 Apr 2020 16:31:05 +0000

Milý pane Boudo,
je zajímavé sledovat rozdílnost pohledů lidí, vzdálených o pouhé dvě generace.
Test proporcionality (nevím, proč soudíte, že mnou vysmívaný?) neslouží jen k nalezení hranice, co ano a co už ne, to příliš zjednodušujete.
Že přítomnost otce u porodu významně snižuje riziko porodních komplikací Vám vymlouvat nebudu, i když tuto úměru nesdílím. Vy jste patrně u porodu byl a máte takovou zkušenost, zatím co já před skoro půlstoletím nikoliv. Že by to platilo i obráceně, totiž že zákaz přítomnosti otce reálně zvyšuje riziko poškození zdraví matky a dítěte, to je nepochybně holý nesmysl. Tvrzení hodné esoteriků, které ani nelze exaktně prokázat. Jak bude ohroženo zdraví dítěte, když se na porodním sále nebude motat vyplašený otec, to opravdu nechápu. Do jejich základního lidského práva na život to opravdu nezasahuje, to je s prominutím zase Vaše slovní ekvilibristika.
Jinak je ovšem pravda, že člověk by neměl používat cizí termity, pokud je suteréně neovládá. Žánrem totiž parodie může být, parafráze už nikoliv…

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Thu, 16 Apr 2020 13:45:37 +0000

Pane Libichu, to není parafráze, ale parodie, nepleťte si ty žánry. Ono holt některé věci zjevně nemá smysl řešit, zatímco jiné ano. A k nalezení té hranice, co ještě řešit a co už ne, právě slouží ten Vámi vysmívaný test proporcionality.
Jak už jsem uvedl výše, přítomnost otce u porodu významně snižuje riziko porodních komplikací. Není to tedy něco, co můžete jen tak mýrnyx týrnyx škrnout a NIC se nestane, jako je ten Váš opravdu pitomý příklad s nastupováním předními dveřmi – naopak, zákaz přítomnosti otce reálně zvyšuje riziko poškození zdraví matky a dítěte. A tedy zasahuje do jejich základního lidského práva na život. Což je poměrně zásadní fakt, se kterým je potřeba adekvátně pracovat – a je tu docela dobrá šance, že se dá najít pro rodičky a jejich děti bezpečnější řešení než úplný zákaz otců u porodu. Fakt nechápu, proč do toho furt musíte motat nějaké naprosto nesouvisející nesmysly.

Od: Vladimír Libich

Vladimír Libich — Thu, 16 Apr 2020 13:15:38 +0000

Milý pane Boudo,
dovolte mi pro připomenutí jen citovat výrok paní Šimůnkové:
„Myslím, že porodnice a nemocnice by měly uvažovat, zda nemůžou přijmout všechna možná jiná opatření, aby zamezily riziku nákazy skrze blízkou osobu rodičky. To znamená třeba takové osobě měřit teplotu, chtít čestné prohlášení, že není v karanténě, chtít, aby si s sebou přinesla roušky a ochranné pomůcky.“
Trochu jsem to parafrázoval, abyste lépe pochopil nevhodnost takových úvah.
A nejsou porušena lidská práva i jinde? Nevadí Vám třeba opatření, že v žádném autobuse dnes nemůžete nastupovat předními dveřmi? Možná, že by se to mělo také posuzovat individuálně a kdo by řidiči přísahal, že není nakažen, tak by ho mohl pustit, ne?!
Promiňte, že mi absurdita diskuse kolem zcela jasné záležitosti přijde už směšná…

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Thu, 16 Apr 2020 09:59:15 +0000

Pane Libichu, naprosto jste mě dostal!

>> Když ministerstvo každoročně nařídí zákaz návštěv v nemocnicích při chřipkách, nikdo ombudsmanovi asi nepíše. Podle názorů paní Šimůnkové by se ale asi měly dělat denně testy proporcionality, avšak aby nedošlo k omezení lidských práv, měly by nemocnice návštěvy umožnit, kontrolovat je u vchodu, nechat je podepsat čestné prohlášení že nemají chřipku, měřit jim teplotu a vydávat třeba i roušky, rukavice nebo ochranné pláště, případně je komplexně dekontaminovat za využití jednotek našeho tak vyhlášeného chemického vojska. Vše v zájmu zachování lidských práv a radosti hospitalizovaných z návštěv svých nejbližších.

Napíšete totální nesmysl, prohlásíte ho za můj názor, resp. za názor pí. Šimůnkové a tím jste nám to nandal. Pardon, ale na téhle úrovni se diskutovat nedá a já to dělat nebudu. Reagujte prosím na skutečnost, ne na Vaše bludné představy.

Od: Vladimír Libich

Vladimír Libich — Wed, 15 Apr 2020 21:06:47 +0000

Milý pane Boudo,
těší mě, že jako mladý člověk, který minulý režim nezažil, jste pln entuziasmu pomáhat vládě ve správě věcí veřejných a nejste dotčen zdlouhavými úředními postupy a komplikovanými právními stanovisky, které jste patrně zatím nezažil. To Vám trochu závidím. Kdybyste vstoupil do politiky, byť třeba jen na komunální úrovni, šla by Vám asi z toho zanedlouho hlava kolem.
Zažil jsem už dost zvratů v této zemi, abych si ověřil, že vláda vládne, úřady úřadují, soudy soudí. Můžete dnes psát příspěvky do médií, na Facebook, organizovat petice nebo demonstrovat na ulicích, aniž by Vás za to někdo pronásledoval. Výsledek je ale v každé době stále stejný tak, jako i principy vládnutí a moci, i když je dnes zabalen do obalu svobody a demokracie. Vítěz bere vše a rozhoduje, opozice ani občanské iniciativy s tím nic nenadělají.
Víte, v té zlé totalitě existovala tzv. civilní obrana, lidé byli školeni na různé mimořádné situace (pravda, hlavně na jaderný výbuch…), sklady byly plné plynových masek, existovaly kryty, byly zpracovány plány pro mimořádné situace. Tohle všechno noví demokraté zlikvidovali, aniž by nahradili novým. Proto se nedivte, že vláda mnohdy vaří z vody a stanoviska rychle mění. A to ještě můžeme být rádi, že jsou v ní špičkoví manažeři z chemického průmyslu, kteří těch mimořádek už pár zažili (povodně, kontaminace, exploze). A slovutní epidemiologové a hygienici takový malér taky ještě nezažili a svoje znalosti čerpali hlavně z literatury.
Respekt k autoritám není nic špatného. Na vojně Vás naučí, že nejdřív je třeba rozkaz splnit, a až potom si můžete stěžovat. Češi se ovšem vyznačují tím, že vše kritizují, vše vědí lépe a udělali by to úplně jinak. Problém je v tom, že když pak přijde na věc, raději dají ruce pryč, ať se stará někdo jiný.
Když vláda nařídí roušky, tak to snad každý s běžným IQ pochopí a podřídí se. Když ministerstvo každoročně nařídí zákaz návštěv v nemocnicích při chřipkách, nikdo ombudsmanovi asi nepíše. Podle názorů paní Šimůnkové by se ale asi měly dělat denně testy proporcionality, avšak aby nedošlo k omezení lidských práv, měly by nemocnice návštěvy umožnit, kontrolovat je u vchodu, nechat je podepsat čestné prohlášení že nemají chřipku, měřit jim teplotu a vydávat třeba i roušky, rukavice nebo ochranné pláště, případně je komplexně dekontaminovat za využití jednotek našeho tak vyhlášeného chemického vojska. Vše v zájmu zachování lidských práv a radosti hospitalizovaných z návštěv svých nejbližších. Vnímáte tu pitomost?
Jinak panu Křečkovi bych nic nevysvětloval, protože bych si to ani nedovolil a navíc jeho právní názory sdílím. Kompetence jeho úřadu jsou definovány v zákoně a tento případ je nepochybně mimo ně. A navíc, úřad má jednak jen roli doporučující, nemůže závazně rozhodovat, a za druhé jeho vedoucí, tedy ombudsman, se musí chovat jako řádný hospodář a nemůže vynakládat síly a prostředky úřadu na šetření, která mu podle zákona nepřísluší. Tuto elementární věc bohužel nechápe i celá řada tzv. renomovaných právníků…

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Wed, 15 Apr 2020 07:09:06 +0000

Mimochodem, o něco výše jste konstatoval, že stejný spor je podán i ke správnímu soudu (budu Vám to věřit, nemám v tom přehled, není to moje téma). Soudní řízení je administrativně nesrovnatelně náročnější než odpověď ombudsmanovi – a je tady slušná šance, že pokud se ombudsman bude podnětem zabývat a seriózně ho vyřeší, tak že žaloba bude stažena (ať už se ombudsman přikloní na kteroukoli stranu sporu – pokud podnět vyřeší seriózně, lze předpokládat, že soud by dospěl ke stejnému závěru).
Takže co se týče „úředního šimla“, šetření ombudsmana by mohlo naopak dost pomoct. Zkuste to prosím panu Křečkovi vysvětlit.