Z toho též neplyne, že neexistuje – což dokazuje už jen její aplikace do nejrůznějších oborů i skutečnost, že si my dva zde spolu píšeme…

Stejně tak i paralelu, mezi „aktuálním nekonečnem“ – popisovaným, např. v „Rozpravách s geometrií“ Prof. Petra Vopěnky a Bohem, lze též tušit.

Diskuze zde už zkončila. Námětem na diskusi příští by mohly být např. naše „proměny v čase“ – ve smyslu našeho „stávání se Bohem“ až snad „dorůstání do Boha“.

Viděl bych to asi tak:

Pakliže skutečně existuje nějaký ten „život po životě“ – ve smyslu existence našeho vnímání po naší fyzické smrti – Pak je úplně a zcela jedno, zda jste věřící či ateista, zda umíte či ne přemýšlet a diskutovat. To jediné, co se budeme muset všichni dříve či později naučit, je spolu vzájemně vycházet a spolu vzájemně spolupracovat a žít…

(To spíše potřebuje „kvantová mechanika“, resp. lidé… :))

Čistě technicky PROTO, že až za nějakých 20. 30. či 50. let přestanete věřit v „kvantovou mechaniku“, přestal byste spolu s ím, věřit i v Boha…

Tím byste však upřel Bohu onu nadčasovost, jak se o ní hovoří v diskusi níže.

Přeji pěkný den.

MH.

http://hajny.blog.respekt.ihned.cz/c1-45960420-voda

(Stejně je tomu i s vírou v zázraky. Ať už v Medugorje, nebo např. v české Číhošti…)

Vyšetřovatel STB ctihodný pan Mácha, přeci také musel mít „nějaký důvod“, aby tehdy toho kněze Toufara tak surově umlátil, že ???

Patrně jeho víra…

Na základě vlastní zkušenosti nemyslím, že by „neznabozi“ byli z diskuse vyloučeni – spíš záleží na tom, s kým se baví. Jsem produktem komunistického školství – docela dlouho pro mě náboženství bylo „snůškou předsudků a nesmyslů“. Dokud jsem byl mezi stejně smýšlejícími, o Bohu se nikdo nebavil – nebylo proč (nikdo se nebaví o nedůležitých nesmyslech, které na něj nemají žádný dopad).

Časem jsem se seznámil s lidmi, jejichž životní postoj mi byl hodně blízký – a když jsem zjistil, že jsou věřící, začal jsem pátrat po tom, proč se „těmi nesmysly“ zabývají. Nu, bylo to tím, že pro ně bylo podstané něco jiného než ona kritizovaná „snůška nesmyslů“…

Proto jsem se ptal, jestli jste se někdy o Bohu s někým bavil – pokud ne, chápu, že se můžete cítit mimo diskusi…

Najít společnou řeč? Rozumím dobře, že poselství blogu zní – vyhněme se konfrontaci, protože stejně každý mluvíme o něčem jiném?