Komentáře: Kolik hlasů máš, tolikrát jsi gaunerem

Od: Anonym

Anonym — Wed, 22 Jul 2020 21:20:00 +0000

Od: Filip Doušek

Filip Doušek — Thu, 03 Jun 2010 16:04:37 +0000

Pojištění
Já to vidím ještě jinak – ne přes morálku, ale ekonomii. Tuhle jsem přemýšlel, jaká je hodnota mého hlasu, a MK k tomu podal hezký ilustrativní příklad. V kostce:
Volič před volbami neví, jaké bude další čtyři roky platit daně a dostávat služby. Průměrný člověk bude pochopitelně víc platit než dostávat; neví ale o kolik.
MK si prodejem hlasu koupil pojištění: Ať se stane cokoliv, dva tisíce má jisté. Ten hlas ale samozřejmě mohl jít straně, která mu daně zdvojnásobí, a potom si sice koupil základní jistotu (příjem 500 Kč / ročně), ale dobrý obchod neudělal.
Aby to jako pojištění fungovalo, cena by asi musela být výrazně vyšší (cenu, která odpovídá riziku možných volebních výsledků, najít lze).

Je v tom nějaký problém? To záleží na odpovědi na ‚odkud ty peníze přišly.‘ Pokud ze státní kasy, pak se jen o tuto částku prodražil státní systém. Pokud ze soukromí (sponzor místo peněžních darů dává koupené hlasy), pak proč ne. Ale ten sponzor si to pak samozřejmě nesmí vybrat zpět z kasy.

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Tue, 01 Jun 2010 13:42:03 +0000

Milanovi II
Jiná věc je to, že jste deklaroval zisk z akce věnovat na ‚dobročinnost‘ – tady upozorňuji na to, že z Vašeho článku není zřejmé, jestli ti, kterým jsou peníze určeny, o takto získané peníze stojí.
Já bych je odmítl – a proto, jestli jste s nimi svůj záměr předem neprobral, mi to inzerování, že ‚nákupem hlasu přispějete na dobrou věc‘, přijde nekorektní.
To je vlastně moje jediná etická výtka vůči Vašemu prodeji – a budu jenom rád, když se ukáže, že byla zbytečná.

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Tue, 01 Jun 2010 13:37:36 +0000

Milane, ano, vidíme to každý jinak
Jestli můj původní text vyznívá jako hon na čarodějnice, tak jsem ho špatně napsal; já jako autor z něj ten pocit ale nemám. Jeho smyslem je poukázat na to, co mě na celé akci nejvíce zarazilo: že ten hlas opravdu někdo koupil (kdyby nikdo nekoupil, tak bych se k tomuhle textu nerozhoupal). A vyvolání diskuse, kde bych se mohl dozvědět, proč (mě osobně žádná korektní motivace nenapadla – a to jsem se opravdu snažil). Což se zjevně nepovedlo.
Co se týče Vašeho práva hlas nabídnout – proti tomu nic nemám (a už jsem to psal). Podle mě to můžete udělat, aniž byste musel cokoli komukoli vysvětlovat: jde o věc, za kterou jste odpovědný jen sám sobě (ale když už jste se do toho vysvětlování pustil, tak v něm zkouším šťourat, abych otestoval jeho integritu – ale to dělám pod vaším původním článkem).

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Tue, 01 Jun 2010 11:42:27 +0000

A ještě mi přijde nade vše srandovní,
že ačkoli jsem s tou myšlenkou – alespoň na RB a v souvislosti s aktuálními volbami – přišel já, odnesou to za mne jiní, třeba Glum.

Vidíš, Glume? Já jsem ten Mefistofeles, a Ty jsi svedená a následně zatracená duše (protože kdybych nenabízel, nekupoval bys). Cha!

Není mě škoda pro blogování na RB? Při svých schopnostech měl bych být přinejmenším ministrem vnitra, ne-li rovnou lásky.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Tue, 01 Jun 2010 10:53:57 +0000

Myslím, je dobře připomenout,
že každý z nás vidí dost věcí dost odlišně: Glum, Milan, Ondřej. Já připomenu pohled svůj:

Systém, o němž je řeč, je vzhledem ke svým operacím uzavřený – jinak řečeno, neposkytuje systémové prostředky ke své vlastní změně. Kapři si svůj rybník nevypustí. Jsme-li s tím srozuměni a stav věcí nám vyhovuje, není důvod cokoli měnit, můžeme v té hře setrvat libovolně dlouho, třeba do konce; on nastane tak jako tak, s naším přičiněním, nebo bez něj (neboť cokoli má začátek, má i konec).

Jestli Vám, Ondřeji, vychází, že moje, příp. Glumovo jednání je amorální, co s tím naděláme?

Mně nevadí, že Vy to tak vidíte. Váš text na mne působí dojmem, že byste rád, aby se mému postoji k oné věci dostalo všeobecného odsouzení či opovržení. Jestli nevidíte, že to jde mimo mne, a proč, nemohu s tím nic udělat.

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Tue, 01 Jun 2010 10:00:07 +0000

Glume, Milane,
Zaplatit někomu za to, že něco udělá, je jedna věc; to samo o sobě může, ale nemusí být v pořádku (spadají sem např. i nájemní vrazi, že ano).
V tomto případě je problém, že Glum tím ‚najmutím‘ obchází zákon: volební zákon mu dává jeden hlas, on si ale kupuje hlas druhý. Nebo se mýlím a nebyla to podstata toho obchodu?
Smyslem toho zákona, který Glum obchází, je zaručit rovnost všem občanům. Rovnost, svoboda, to má cosi společného: těžko by mohla existovat svoboda bez rovnosti.
Pořád mi vychází, že se jednalo o nákup/prodej svobody – resp. jedné z jejích mnoha částí.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Mon, 31 May 2010 11:38:37 +0000

Ano, základní problém bude nejspíš
v závadném předpokladu, že prodej hlasu je prodejem svobody. – Což by mělo vést k vymezení pojmu „svoboda“; a taky mi to připomíná jednu okřídlenou větu, jejíhož autora ne a ne vydolovat z paměti:

Dovolte mi předpokládat, že 2+2=5, a já vám dokážu, že z komína vylétají čarodějnice.

Od: GLUM

GLUM — Mon, 31 May 2010 11:21:30 +0000

Prete,
prodám-li své volební právo, udělám za úplatu něco, co bych jinak nedělal. V čem se to vlastně liší od pracovní smlouvy? Dle ní to dělám dokonce soustavně.

Nemohu prodat sebe jako výrobní nástroj, ale nechávám se najmout. Stejně tak v případě volebního práva. Milan neprodal svou svobodu, on si jen nechal zaplatit za jeden úkon. Jo, kdybych po něm chtěl, aby někoho zabil nebo okradl, paxme zločinci oba a patříme za mříže. Ovšem problém není v onom „nájmu“ problém je v objednávané činnosti.

Nemám vůbec nic proti nepsaným normám. Ostatně mám za to, že i v tak hovadském právním systému se nenajde výslovný zákaz otrokářství, přesto to nikoho ani nenapadne.

Nemám nic proti soudům, detektivům nebo pořádkovým silám. Jediné, co mi vadí, je MONOPOL.

Milane, děkuji. Tvůj mail jsem zatím nedostal ale jistě dorazí.

Právo na klobásu (včetně vinné) samozřejmě mezi fundament patří :-).

Od: Ondřej Bouda

Ondřej Bouda — Mon, 31 May 2010 10:07:48 +0000

prete,
zkuste si se mnou ještě jednou udělat výlet za tu zakázanou hranici:
Prodám svou svobodu – co to znamená? Přestává tím moje svoboda existovat? Myslím že ne – aspoň jsem nenašel žádnou analogii, kdy by aktem prodeje přestalo prodané exitovat.
Dobrá, moje svoboda tedy existuje dál. Jen ji teď spravuje někdo jiný. Může ji ten někdo jiný spravovat ‚s péčí řádného hospodáře‘, aniž by bral v úvahu moje názory? Zjevně ne -> měl by se o ně aktivně zajímat a co nejvíce je respektovat. Vlastně by měl respektovat vše, k čemu se rozhodu… 🙂
Co z toho plyne? I když svou svobodu prodám, nic se nemění; svoboda je implicitně nezcizitelná.
Nejsem právník, netroufám si legislativu komentovat z právního hlediska; z mého pohledu se ale zdá, že zákon jen explicitně kostatuje inherentní vlastnosti svobody. Nezakazuje její prodej – jen upozorňuje, že je to nemožné.
Pozn.: Dodatečně mě napadá, že z právního hlediska by se ten, kdo by svou svobodu prodával, zřejmě dopouštěl podvodu.